Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaderná energie - hrozba nebo přínos?

16. 2. 2008

Jaderná energetika a ekologické aspekty

V souvislosti s obavami z globálního oteplování se význam JE Dukovany a JE Temelín neustále zvyšuje. Jde totiž o elektrárny, které vyrábějí elektřinu v základním zatížení, a přitom neemitují skleníkové plyny.

V současné době provoz jaderných elektráren ve světě snižuje emise CO2 o 2,6 mld. tun a mnoho milionů tun SO2, NOx a prachových částic. Např. německé jaderné elektrárny zamezily v roce 1997 emisím 160 mil. tun CO2 (za léta 1961 až 1997 emisím 2,6 mld. tun tohoto "skleníkového" plynu). V případě USA jde o 155 mil. tun ekvivalentu uhlíku, 5 mil. tun SO2 a 2,5 mil. tun NOx ročně.

V USA se v roce 1998 na snižování emisí CO2 podílely jaderné elektrárny z 47,2 %, ostatní typy elektráren z 28,5 % (alternativní zdroje energie z 17,5 % a ostatní průmysl z 4,7 %). Zvýšení výroby elektřiny v jaderných elektrárnách je tedy nejjistější a nejrychlejší cestou ke snižování emisí CO2. Bez jaderné energie nelze dosáhnou ani cílů obsažených v protokolu z Kjóta.

Jaderná energetika může přispět ke snížení ekologického zatížení i jinak, např. spoluprací s uhelným průmyslem. Jednou z možností je zplyňování uhlí pro výrobu čistějšího paliva ekonomičtějším způsobem. Pro zplyňování je nutné dodat 50 % další energie. Pokud by touto energií bylo zase uhlí, byl by proces neefektivní a nadále neekologický (uvolňoval by se CO2.) Takové synergické využití jaderné energie a energie z fosilních paliv je již dnes proveditelné a efektivní. Nelze opomenout ani fakt, že přinese omezení závislosti zemí EU na dovozu ropy a zemního plynu (značná část dovozu prochází z regionů, které jsou považovány za politicky a ekonomicky nestabilní). Evropská komise odhaduje, že v roce 2020 bude EU muset dovážet asi 70 % uhlí (oproti dnešním 50 %) a závislost na dovážené ropě a zemním plynu bude v tomtéž roce dosahovat 80 až 90 %.

Nejčastěji diskutovanou problematikou v souvislosti s tématy JE Temelín, JE Dukovany, bezpečnost atomové elektrárny či rizika atomové elektrárny i nakládání s radioaktivním odpadem, resp. ukládání jaderného odpadu.

Ionizující záření - strašák moderní doby

Průměrné ozáření obyvatel v ČR z přírodních zdrojů je 3-3,5 mSv (i Sv = 1 sievert) a pochází nejčastěji z radonu v podloží, budovách a podzemních vodách, na který připadá zhruba polovina dávky. Průměrné ozáření z umělých zdrojů, tj. z těch, které ovlivňuje člověk svojí činností, jsou zhruba 0,32 mSv. Z nich nejvíce přispívají lékařská ošetření (včetně roentgenového vyšetření) dávkou 0,3 mSv, radioaktivní spad (zkoušky jaderných zbraní, jaderné havárie) představuje dávku 0,007 mSv, výpusti z jaderných zařízení 0,001 mSv. Z uvedených čísel, monitorovaných Státním úřadem radiační ochrany, je zřejmé, že jaderná energetika pro obyvatelstvo nepředstavuje významné nebezpečí. Přesto přísná zásada bezpečnosti platí i v případě úložiště jaderného odpadu.

Vyhořelé palivo aneb kam s ním

Vyhořelé palivo z jaderné elektrárny je po několikaletém skladování v bazénu vyhořelého paliva přemístěno v kontejnerech do meziskladu vyhořelého paliva. Tento mezisklad se obvykle nachází v lokalitě jaderné elektrárny. Palivo je zde skladováno a pod přísným dohledem monitorováno po dobu 50 let. Současné koncepce přepokládají, že poté bude vyhořelé jaderné palivo umístěno do trvalého hlubinného úložiště odpadu. Paralelně probíhá celosvětový výzkum tzv. transmutačních technologií, které by po separaci transuranů a štěpných produktů zajistily další energetické využití dnešního "jaderného odpadu" v budoucnosti. Zcela reálně lze předpokládat, že za příštích 20-30 let se ze strašáka vyhořelého jaderného paliva stane druhotná energetická surovina a potřebná kapacita finálního odpadu k trvalému uložení se o několik řádů sníží.

Vyhořelé palivo z JE Dukovany je skladováno v meziskladu s kapacitou 600 tun uranu v areálu elektrárny. V důsledku postupného naplňování meziskladu bylo v roce 2003 vydáno stavební povolení na rozšíření kapacity o 1340 tun uranu. S výstavbou podobného skladu se počítá i v areálu JE Temelín.

Nízkoaktivní a středněaktivní odpady jsou zpracovávány v areálech elektráren a upravené jsou ukládány v úložišti radioaktivních odpadů v lokalitě JE Dukovany. Po 18 letech provozu bylo z celkového počtu 112 jímek zaplněno pouhých 9. Celková kapacita úložiště je asi 55 000 m3.

Přeprava podle přísných pravidel

Přeprava čerstvého či vyhořelého paliva není z hlediska množství ničím mimořádná, vzhledem k charakteru přepravovaného materiálu však probíhá podle přesně stanovených, respektovaných a kontrolovaných pravidel. Zásady přepravy jaderného paliva v ČR vymezují právní předpisy, které vycházejí z doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a z řady mezinárodních dohod, a především z atomového zákona. Svá mezinárodní pravidla má přitom každý způsob přepravy (letecký, lodní, silniční, železniční).

Úložiště nízkoaktivního a středněaktiního odpadu

Od roku 1995 je v ČR v trvalém provozu úložiště pro ukládání nízkoaktivního a středněaktivního odpadu z jaderné energetiky v lokalitě JE Dukovany. V českých jaderných elektrárnách jsou k dispozici osvědčená technologická zařízení na zpracování a úpravy kapalných a pevných radioaktivních odpadů (bitumenace, lisování). Tyto odpady jsou již během provozu elektrárny upravovány do formy, která vyhovuje všem technickým a bezpečnostním požadavkům pro uložení.

Upravené nízkoaktivní a středněaktivní odpady z provozu JE Dukovany a JE Temelín, které splňují podmínky pro uložení schválení Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, jsou předány Správě úložišť radioaktivních odpadů a jsou uloženy v úložišti v areálu JE Dukovany. Kapacita tohoto úložiště (cca 55 000 m3) umožňuje uložit veškeré radioaktivní odpady vznikající z provozu obou českých jaderných elektráren a rovněž většinu odpadů z jejich vyřazování po ukončení provozu.

Z dlouhodobých výsledků minitorování vlivu úložiště na okolí vyplývá, že jeho provoz v žádném případě nemá na pracovníky ani na okolí negativní vliv.

Vyhořelé palivo

Vyhořelé jaderné palivo z JE Dukovany se skladuje v meziskladu s kapacitou 600 tun uranu přímo v areálu elektrárny. V souvislosti s postupným naplňováním meziskladu bylo v roce 2003 vydáno stavební povolení na rozšíření kapacity meziskladu o 1340 tun uranu. S výstavbou podobného meziskladu se počítá i v areálu JE Temelín.

Pro trvalé uložení vyhořelého paliva je plánováno vybudování hlubinného úložiště odpadu. Všechny činnosti spojené s přípravou tohoto úložiště, výstavbou, uváděním do provozu, provozem a jeho uzavřením jsou plně v kompetenci Správy úložišť radioaktivního odpadu.